Standard
FCI č. 91 / 15.10.1984
Země původu: Španělsko
Název
plemene:
Španělský
mastin (Mastin espanol), užívá se i název Mastin
z Leonu (Mastin leones), Mastin Estremadury (Mastin
Extremeno), Mastin Manchy (Mastin Manchego)
Rozšíření:
Celé
Španělsko, zvláště hory a náhorní roviny
provincií Asturie a Leon, Kantabrijského pohoří,
Estremadury, a všeobecně náhorní plošiny a
oblasti s rozšířeným volným chovem ovcí,
s výjimkou Pyrenejí v oblasti Aragonu a Navarry a
oblasti Monegros, kde je rozšířen pyrenejský
mastin
I.
VZHLED A POVAHA
1.
Celkový popis: španělský mastin je velký,
těžký, vyváženě stavěný pes mimořádných
proporcí, velmi silný a svalnatý, s kompaktní
kostrou, velkou hlavou a polodlouhým osrstěním
Z
milého a něžného společníka se ve vztahu
k nepřátelským šelmám a cizím osobám staví
uzavřeně až nepřátelsky, zvláště
používá-li se jako strážce a ochránce pozemků
a stád. Jeho štěkot je drsný, hluboký a těžký
a vzhledem k jeho síle nezaměnitelný.
Jedná
se o mimořádně inteligentního a současně
krásného psa; obě vlastnosti vyjadřuje jeho
výraz. Chováním se projevuje jako sebevědomý
pes, který používá svoji sílu přiměřeně,
neboť si své mimořádné síly je dobře vědom.
2.
Kohoutková výška: nahoru neomezená, přičemž se
dává přednost větším harmonicky stavěným
exemplářům.
Minimální výška: psi 77 cm, feny 72 cm.
Je třeba říci, že psi obvykle tyto minimální
výšky silně překračují, takže psi běžně
přesahují 80 cm a feny 75 cm.
3.
Trup: ne zcela kvadratický, takže délka trupu
překračuje kohoutkovou výšku. Požadovaným
cílem je funkční harmonie proporcí v klidu i
v pohybu.
Použití:
ochrana a strážení. Přehnaně bázlivé,
zbabělé, nevyrovnané nebo naopak agresivní psy je
třeba vyloučit z chovu. Tato rasa je pevně spjata
s volným chovem ovcí především merino, které
provázel již v dobách středověkých svazů
chovatelů ovcí (Mesta) a které bránil proti
vlkům a jiným loupeživým šelmám všude, kam
stáda táhla nebo se zdržovala na pastvě. I dnes
doprovází tato rasa stáda ve volném chovu na
pochodu i na domácích pastvinách. Vedle toho se
dnes tito psi drží k ochraně, hlídání a obraně
pozemků, osob a venkovských usedlostí.
II.
HLAVA
1.
Celkový popis: velká, silná, tvaru tupého jehlanu
se širokou základnou. Poměr délky mozkovny k
délce tlamy je 6:4. Při pohledu shora je celkový
vzhled tlamy a lebky kvadratický a stejnoměrný bez
výrazného přechodu od tlamy ke spánkům.
Přiměřeně divergující linie tlamy a lebky
(rozbíhající se).
2.
Lebka: široká, silná, při pohledu z boku trochu
klenutá, širší než delší. Výrazný týlní
hrbol.
3.
Stop: lehce, málo vyjádřený
4.
Tlama: při pohledu z profilu rovná. Při pohledu
zezadu téměř čtvercová, ke špičce nosu se
přes i nadále impozantní šířku mírně zužuje.
V žádném případě není špičatá.
5.
Nosní houba: černá, vlhká, velká a široká
6.
Pysky: horní dobře překrývají spodní; dolní
pysk má stejně jako koutek tlamy okraj sliznice
zubatý. Sliznice musí být černé.
7.
Zuby: bílé, silné a zdravé. Velké, špičaté a
dobře zapadající špičáky. Silné a mohutné
moláry (stoličky). Řezáky spíše malé,
nůžkový skus. Plný počet premolárů
(třeňových zubů)
8.
Oči: v poměru k velikosti lebky malé, tvaru
mandle, přednost mají tmavé, barvy lískových
oříšků. Pozorný, mírný a inteligentní pohled
vůči známým, velmi ostrý pohled na cizí
9.
Oční víčka: silná, černě zbarvená. Dolní
víčko nechává viditelný kousek spojivky.
10.
Uši: středně velké, visící, trojúhelníkové,
hladké. Nasazeny nad linií očí. V klidu visí a
dobře přiléhají k líci, aniž by se příliš
tiskly k lebce. Při vzrušení odstávají od
tváře, v zadní části horní třetiny mírně
vztyčené. Nekupírované.
11.
Řasy: černé stejně jako černé chlupy obočí
III.
KRK
Ve
tvaru kužele, široký, silný, dobře osvalený,
pohyblivý. Silná volná kůže. Silně vyvinutý
dvojitý lalok
IV.
TRUP
1.
Celkový dojem: pravoúhlý. Silný a robustní,
vykazuje enormní sílu, je ale pohyblivý a pružný
2.
Kohoutek: vyjádřený
3.
Hřbet: silný, dobře osvalený. Žebra s velkými
mezižeberními mezerami, dobře klenutá, ne
plochá. Poměr kohoutková výška-minimální obvod
hrudníku je zhruba 3:4. Bedra dlouhá, široká a
silná, ke slabinám se zužují.
4.
Záď: široká a silná. K horizontále a linii
hřbetu skloněná cca 45°. Výška jako v kohoutku.
5.
Linie hřbetu: rovná, vodorovná i v pohybu
6.
Hruď: široká, hluboká, dobře osvalená,
mohutná. Vyjádřená prsní kost.
7.
Břicho a slabiny: břicho jen málo vtažené,
široké slabiny, kůže na slabinách stažená
dolů
V.
OCAS
V
nasazení velmi silný, není nasazen ani příliš
vysoko, ani příliš dole. Silný, ohebný a s
delším osrstěním než ostatní části těla. V
klidu nesen dole, lehce se dotýká hlezen, v
poslední čtvrtině někdy ohnutý. V pohybu a při
vzrušení nese pes ocas jako šavli, na konci
zatočený, ale nikdy zcela vytočený nahoru nebo
ležící na zádi
VI.
HRUDNÍ KONČETINY
1.
Celkový dojem: zcela svislé. Rovné a při pohledu
zpředu rovnoběžné. Předloktí třikrát delší
než nadprstí. Silné kosti se silným nadprstím.
2.
Plece: šikmé, dobře osvalené, delší než
předloktí.
3.
Úhel lopatka-pažní kost: cca 100°
4.
Úhel pažní kost-předloktí: cca 125°
5.
Nadprstí: při pohledu z boku téměř rovné.
Prakticky je pokračováním předloktí. Silné
kosti.
6.
Tlapy: kočičí tlapka, uzavřená, silné prsty,
vysoké a dobře klenuté. Drápy a polštářky
robustní a tvrdé. Přiměřeně vyvinutá kůže
mezi prsty
VII.
PÁNEVNÍ KONČETINA
1.
Celkový dojem: silné, dobře osvalené. Při
pohledu ze strany přiměřeně úhlené. Při
pohledu zpředu a ze strany svislé; hlezna rovná,
uzpůsobená k tomu, aby psovi poskytovala lehkost,
mrštnost a eleganci při dostatečném pohybu
2.
Stehno: silné a dobře osvalené
3.
Úhel pánev-stehno: cca 100°
4.
Podkolení: dlouhé kosti, dobře osvalené, silné
kosti
5.
Úhel stehno-podkolení: cca 120°
6.
Hlezna: vyjádřená s dobře definovanou patou
7.
Úhel hlezna: otevřený, cca 130°
8.
Tlapy: kočičí tlapky, téměř oválné.
Jednoduché nebo dvojité paspárky, které se mohou
amputovat
VIII.
POHYB
Především
klus, harmonický, silný a rovný. Žádný
mimochod.
IX.
KŮŽE
Elastická,
silná, bohatá, růžová s tmavou pigmentací.
Všechny sliznice černé.
X.
OSRSTĚNÍ
Silné,
husté, hrubé, polodlouhé, hladké na celém těle
až po prsty nohou. Odlišují se dva druhy srsti;
krycí srst na hřbetě a srst, která kryje žebra a
chrání slabiny. Na končetinách poněkud kratší
a na ocase poněkud delší a hedvábnější
XI.
BARVY
Rozdílné,
přičemž jednobarevnosti - žlutá, lví barva,
červená, černá, vlčí šeď a jelení červeň -
se dává přednost. I kombinované barvy jako
žíhání, s bílým límcem nebo skvrnité.
XII.
CHYBY
1.
Lehké: lehce oblá hlava při pohledu z profilu.
Chybějící jeden premolár, klešťový skus.
Slabý, v pohybu měkký a zvlněný hřbet. Poněkud
slabší nadprstí a předloktí. Lehká bázlivost.
2.
Těžké (vylučují zadání známky
"výborný"): špičatá tlama. Mírný
předkus. Ztráta více premolárů nebo špičáků,
která nevznikla úrazem. Klesající hřbet. Silná
přestavěnost. Slabé nebo křivé postavení
končetin. V pohybu velmi volné lokty. Kravský
postoj v klidu a v pohybu. Zvlněná, rozcuchaná
nebo příliš dlouhá srst. Kupírované uši nebo
ocas. Přílišná ektropie nebo entropie.
Nevyrovnaná povaha, přehnaná bázlivost nebo
agresivita. Slabý, lymfatický vzhled. Ocas nesený
položený na hřbetu.
3. Vady
vylučující z chovu: hrbatý nos. Jakýkoliv
stupeň podkusu. Přehnaný předkus. Nedostatky v
pigmentaci nosní houby a sliznic provázené
světlým okem. Monorchismus a kryptorchismus
Pozn:
Všichni psi musí mít dvě viditelně normálně
vyvinutá varlata zcela uložená v šourku.
